Samotná budova zaujme svým uspořádáním i velikostí. Stojí v areálu bývalého vysílače, základní kámen byl položen v r. 2003, kolaudace proběhla v r. 2005, v r. 2007 se sem přesunuli z technického bloku ŘLP na Ruzyni řídící letového provozu a technici a od února 2007 je komplex v plném provozu. Poskytuje zázemí pro provozní a technické složky, administrativní část i sociální zázemí včetně vlastního sportovního a wellness centra. Celek tvoří přední a zadní objekt propojený prosklenou pasáží. Ta plní mimo jiné bezpečnostní funkci v případě požáru v jedné z budov a tvoří bariéru v přechodu ohně do druhé části. Zásahy v případě potřeby zajišťují hasiči z Letiště Praha, dojezdový čas činí 7 minut.
Vzhledem k tomu, o jak strategickou budovu se jedná, je napájena dvěma nezávislými VN přípojkami z rozvoden STE Kladno a Řeporyje, kdy každá trafostanice dokáže v případě výpadku napájet obě strany budovy. Dojde-li k přerušení dodávky energie z obou rozvoden, napájení převezmou baterie, které vydrží zajišťovat provoz až 30 min. V mezidobí se v řádu minut nastartují výkonné dieselagregáty.
Vzduchotechnika obou budov je také řešena samostatně, při požáru jedné části lze přepojit na napájení z druhého objektu. V případě zahoření se přetlakově vhání vzduch, aby nedošlo k zakouření a řídící mohli dořídit letový provoz (vyklidit vzdušný prostor a uzemnit letadla).
Nad bezpečností bdí dohledový dispečink, který dozoruje a řídí všechny objekty spadající pod ŘLP v Praze, Brně – Tuřanech, Ostravě – Mošnově a Karlových Varech, celkem cca 80 objektů. Zajišťuje také vyhlášení poplachu, a to i při porušení či pokusu o překonání oplocení objektu (jen v Jenči kolem 1,5 km).
Srdcem budovy je technický sál, ve kterém se udržuje konstantní teplota, veškeré technologie jsou duální, sál odolá ohni nejméně po dobu 30 minut – což je doba nezbytná k bezpečnému dořízení provozu.
S bezpečností souvisí také ochrana datové sítě, ta spadá do gesce odborníků z integrovaného technického sálu. Ve 12 h směnách zde pracují odborníci s technickou kvalifikací L2, z toho dvě ženy. Monitorují stav ATM systémů, při problému zajišťují koordinaci vůči řídícím letového provozu, starají se o údržbu systémů a jejich bezpečnost. K dispozici mají mj. centrální monitorovací systém, v němž se všem supervizorům zobrazují informace na přehledném velkém displeji, který zabírá téměř celou stěnu místnosti.
Zabrousíme-li do historie, zpočátku spadalo řízení letového provozu do kompetence vojenského letectva, s rozvojem civilního letectví vznikla nutnost přijmout program jednotného řízení letového provozu. ŘLP v Jenči je proto v současné době civilně-vojenským pracovištěm, v němž lze potkat v úzké spolupráci jak zaměstnance v civilu, tak ve vojenské uniformě.
V r. 2025 činily pohyby v českém vzdušném prostoru 769 039, což je 183 000 000 km. Mění se struktura provozu, a to jednak kvůli změnám letových tras (zejm. z důvodu válečných konfliktů), jednak klesá podíl těžkých letadel o cca 50 %.
Co vlastně státní poskytovatel služby řízení letového provozu zajišťuje, o tom nám pověděl Ing. Lubomír Hlinovský, MBA, ředitel Útvaru mezinárodní koordinace a strategie. Služby jsou poskytovány v českém vzdušném prostoru vč. služeb řízení letů na letištích Praha, Ostrava, K. Vary, Brno, České Budějovice. Jsme součástí evropského vzdušného prostoru a EUROCONTROL – organizace, která sdružuje 41 členských států a 2 přidružené. EUROCONTROL aktivně řídí a koordinuje evropskou síť letového provozu, zajišťuje jménem členských států výběr poplatků za letové navigační služby, zabývá se kybernetickou bezpečností, zastřešuje školení řídících letového provozu a jiných odborníků a mnohé další.
ŘLP má na starosti letové provozní služby, komerční služby – výcvik řídících letového provozu či kalibrační letku, a díky dceřiné společnosti CATC též výcvik pilotů a palubního personálu na simulátorech. Zaměstnává 1050 pracovníků, z nichž 29 % tvoří ženy, mezi řídícími letového provozu jich nalezneme 11 %. Další činností ŘLP jsou i rozvojové aktivity zaměřené např. na integraci bezpilotních prostředků či modernizaci služeb na českých letištích.
Pojďme se nyní blíže podívat z prosklené galerie ve 3. patře na práci řídích letového provozu. Přiblíží nám ji Marek Dočkal, ředitel divize ATM.
Řídící pracují ve směnném provozu (směny 7-12 h), služby se plánují 14 dní dopředu, týdenní pracovní úvazek činí 34 h. Den probíhá v režimu 2 h práce, 1 h bezpečnostního odpočinku z důvodu vysokého pracovního zatížení a nutnosti podávat 100% výkon v průběhu celé směny. V případě, že se řídící necítí dobře (např. nástup virózy) a nebyl by schopen maximálního soustředění, musí pracoviště opustit – prioritou je vždy bezpečnost na českém nebi.
Mezi benefity patří 6 týdnů dovolené (s nutností naplánování jejího čerpání ze strany zaměstnance 6-12 měsíců předem), možnost sportovního vyžití na pracovišti, služby psychologa či nabídka 14denního lázeňského pobytu.
Příprava na povolání zahrnuje dvouletý kurz zahájený teorií, seznámením se s předpisy a výukou angličtiny. Následuje rozdělení, zda se adept bude nadále věnovat službě na věži, přiblížení apod. Po ukončení kurzu se oblastní řídící-žák dostává do místního výcviku na budoucím pracovišti, výuka probíhá v první fázi na simulátorech, poté řídí naživo s instruktorem a poslední fází je převzetí řízení letového provozu samostatně. Každý řídící absolvuje v pravidelných intervalech každoročně školení na simulátoru. Podmínkou pro možnost vykonávat práci je dobrý zdravotní stav odpovídající Medical Class III.
V průměru přes všechny podmínky přijímacího řízení do kurzu projde 1 ze 40 uchazečů. Cílem přísného výběrového řízení je co možná nejlépe otestovat předpoklady zájemce ke zvládnutí kurzu a budoucí profese. Častým mylným předpokladem žadatelů je, že musí mít vzdělání v letectví – není tomu tak, podmínkou zařazení do výběrového řízení je úplné střední vzdělání s maturitou. Důležitá je výborná znalost angličtiny minimálně na úrovni B2 a čistý trestní rejstřík.
Stanoviště Praha je dislokované na Letiště Ruzyně. Z Jenče je poskytována přibližovací služba pro Brno, Ostravu, K. Vary a Č. Budějovice plus IFR přílety na neřízená letiště. Vzdušný prostor je pro potřeby řízení rozdělený do 15 částí (sektory západní, severní a jižní v 5 hladinách). Obecně jde o to, aby letadlo doletělo z bodu A do bodu B a cestou se s nikým a ničím nesrazilo. ŘLP tedy poskytuje službu navigační a zabraňování srážkám (rozstupy).
Kde se vlastně smí létat? Za dob socialismu byly vytyčené letové koridory, kdo z nich vybočil, riskoval sestřelení vojenským letounem. Následovaly tratě a v současnosti prostorové tratě ohraničené body. Velmi zjednodušeně řečeno lze tedy létat téměř kdekoli s výjimkou vymezených prostor (vojenské prostory, prostory kolem letišť, zakázané prostory kolem elektráren apod.). Součástí práce řídících je také zajišťovat odstupy od nich.
Při pohledu na řídící sál integrovaného střediska ATC ČR, ze kterého se poskytují služby nad celou ČR a přibližovací služby pro regionální letiště, vidíme rozdělení na jednotlivé sektory, každý sektor je obsazen dvěma řídícími – plánovacím (má na starosti koordinaci, komunikaci s okolím a doplňování dat) a výkonným (ten komunikuje s posádkami letadel).
Sledujeme část řídící přiblížení na regionální letiště, další pak má na starosti spodní vzdušný prostor, pokračujeme přes řídící vrstev M, H, P (tj. od letové hladiny 305 a výše). Konzole jsou stejné, takže v případě poruchy si řídící může přesednout na jiné místo. Každý stůl má dvě obrazovky, na spodní je hlavní ATS systém (využívaný pro řízení), na horní systém IDP (informace o počasí, letadlech, nouzových postupech aj.).
Dojde-li k závadě na hlavním systému, na horní obrazovce se informační systém přepne za záložní, který vypadá téměř totožně a 48 hodin umožní poskytovat služby s 50 % kapacity. Pokud by vypadl i záložní systém, existuje zcela nezávislý tzv. systém poslední záchrany (opět na dolním monitoru), který funguje už jen k vyklizení vzdušného prostoru.
Prostory sálu jsou otevřené z důvodu týmového principu, kdy se řídící navzájem kontrolují, hlídají, pomáhají si. Vedoucí směny sleduje a kombinuje sektory tak, aby lidé nebyli přetíženi, ale zároveň nedocházelo ke snížení jejich koncentrace kvůli minimálnímu vytížení.
Pokud by mělo dojít k neúnosnému přetížení řídících, dochází k regulaci letového toku (koordinace v Bruselu).
Jestliže vás práce řídícího letového provozu zaujala a chtěli byste se jím stát, na stránkách ŘLP naleznete veškeré informace o aktuálně probíhajícím náboru.
Děkuji za vstřícnost společnostem ŘLP ČR, s.p. a Ženy v letectví, z.s.
Zdroj: ŘLP
