Na palubě budoucnosti – ostrý start

Czech Aviation Training Centre (dále CATC) o víkendu 28.-29. 3. 2026 hostilo ve svých prostorách akci nebývalého rozsahu pro děti ve věku 12-16 let (s tolerancí ±1 rok) s cílem přiblížit jim svět letectví v celém jeho spektru a představit možnosti profesního uplatnění v dospělosti. Věková hranice nebyla zvolena náhodou – zhruba tehdy se děti rozhodují, čím by v životě chtěly být.

Že se podařilo, potvrzuje věta jedné z maminek, Jany: „Právě se mi odtamtud vrátily 3 ratolesti, přinesly si spoustu dárků a zážitků. Nejvíce byla evakuace. Dcera chtěla být do dneška patolog. Už chce být řídící letového provozu.“

S Martou Guthovou, ředitelkou CATC a zároveň předsedkyní Žen v letectví, stojíme po několika měsících příprav v sobotu ráno NA STARTU: „Je zde spousta nadšených organizátorů, všichni se těšíme, že budeme moci představit naše společnosti budoucím generacím. Možná se i trochu bojíme, abychom účastníky nezklamali.“

Přichází první děti (z celkového počtu registrovaných tvořily 723 účastníků), pro které je připraveno několik stánků korporátních členů s mnoha aktivitami k vyzkoušení. Pojďme s nimi zjistit, co se děti mohou dozvědět případně otestovat.

Markéta Čermáková, AERO Vodochody AEROSPACE a.s.: „Děti si mohou zkusit poznat díly z letadla L-39 Albatros. Máme s sebou i konstruktéra, který se na letadle podílel, tudíž se dozví spoustu informací. Kdo chce, složí si papírovou vlaštovku a pokud se trefí do otvorů v házecí stěně, odnese si drobné odměny.“

František Chalupa upřesnil: „Byl jsem konstruktérem na L-159 ALCA. Jak Markéta zmínila, ukazujeme jednotlivé přístroje ze starého Albatrosu, jde už spíše o muzejní kousky. Jsou na nich názvy, takže pokud si je děti přečtou, určitě přijdou na to, oč se jedná. Máme tu také dámu z HR, která dětem vysvětlí, že dát se na letectví je to nejkrásnější, co mohou udělat.“

Marcela Šedová, ERA a.s.: „Děti se mohou dozvědět, jak je možné, že lze vidět letadla např. na Flightradaru, jak je lze detekovat a na jakém principu jsme schopni polohu letadel určit. Přiblížíme jim multilaterační přehledový systém.“

Tomáš Merhaut, Skyport a.s.: „Dětem objasníme cargo přepravu, jak se zboží skládá na leteckou paletu, aby byl co nejlépe využitý prostor letadla. To si mohou zkusit i prakticky. Rádi jim také prozradíme, co všechno se dá letecky přepravit.“

Eva Schnappelová, první pomoc (CATC): „Přemýšleli jsme, jak ukázky zaměřit pro danou věkovou skupinu dětí – co mohou potřebovat ve škole či při zájmových aktivitách. Vždy končíme u dušení a resuscitace. Myslím, že dušení včetně vyraženého dechu a zaskočení jídla, je u dětí jakékoli věkové skupiny aktuální záležitost. Máme speciální simulátor na vyzkoušení Heimlichova manévru (jak dostat cizí objekt z těla). Budeme simulovat situaci, kdy by se záchrana dusícího nepovedla, a tedy přistoupíme k resuscitaci. Vyzkoušíme resuscitovat jak dospělého, tak dítě.“

Co zaujalo při první pomoci děti?

Marek (11 let): „Zajímavé pro mě bylo, jak se uvolňují dýchací cesty a defibrilátor. O téhle akci jsem nevěděl, ale když mi mamka minulý týden řekla, že sem půjdeme, byl jsem hrozně rád. Půjdu si zkusit zapilotovat a na to se těším. Chtěl bych být jednou diplomat, ale o letectví jsem taky uvažoval.“

Tereza Špičáková, Avio Aero: „Děti se můžou podívat na to, jak se vyrábí letecké motory, co stojí fyzikálně za tím, aby letadlo mohlo vzlétnout a pohybovat se ve vzduchu. Ukážeme jim, jak vypadají jednotlivé součásti motorů, jak na sebe navazují, pro co je která důležitá. Dozví se, co v takové letecké společnosti vlastně mohou dělat za práci, že mezi námi jsou lidé, kteří motor vyvíjejí, vyrábí, potom montují dohromady, jiní testují a další prodávají. Makety a obrázky na stánku jsou podle mne dobré pro vizualizaci, protože pro mnohé jde možná až o abstraktní pojmy. Když mají děti zájem, řekneme i techničtější zajímavosti, můžeme jít víc do detailů, v jakých letadlech motory létají, jak vyrábíme kterou součástku, jaké jsou otáčky, výkon atd.“

Přítomný kolega doplnil: „Máme zde mj. maketu našeho nejnovějšího turbovrtulového motoru Catalyst, navrženého na úrovni doby. Vzletový výkon má cca 1600 hp, typicky se bude používat v letadlech určených jako bussines aviation, ale pracujeme také na modifikaci pro vojáky. Motor je navržen tak, aby měl co nejnižší spotřebu, je čerstvě certifikovaný, ještě dobíhá zbytek certifikací, v letošním roce plánujeme zahájit sériovou výrobu.

Motor obsahuje součástky vytvořené 3D tiskem, což je pro děti překvapivé, mnohdy si neuvědomují, že lze vytisknout i kovové.“

Jitka Novák Syslová, stanoviště ŘLP – drony: „Na našem stanovišti prezentujeme, co vlastně ŘLP s drony dělá. Máme oddělení, které se na drony specializuje. Představujeme kampaň Létejte zodpovědně, což je osvětový program věnující se pravidlům provozu dronů a informacím pro veřejnost. Kromě toho je zde přítomný pilot David Balhar a různé jeho „hračky“ od nejmenší Avaty (FPV dron se štítkem C0) až po velký dron Gorgon, který slouží k testování chování bezpilotních prostředků (UAS) v řízeném vzdušném prostoru.

Děti mohou létat s dronem oficiálně od 16 let, pokud není z výroby označený jako hračka. Osoba mladší 16 let smí pilotovat dron pod dohledem odpovědné osoby.“

Pilot dronu David Balhar upřesnil, co si děti při létání s drony musí ohlídat: „Nejdůležitější je místo, kde s dronem chtějí létat, aby nezpůsobily ohrožení osob ani majetku a neporušily pravidla například létáním tam, kde je provoz dronů omezený nebo zakázaný. Může to být v blízkosti osídlení, silnice či železnice, letiště apod. Jsou zóny, zobrazené v digitální mapě, kde naleznou veškeré informace, kde a za jakých podmínek létat mohou a kde nikoli. Jako ŘLP máme přímo web věnovaný problematice létání s drony, kde lidé naleznou veškeré informace podané „lidovou formou“ tak, aby jim každý rozuměl.“

Barbora Čapková, Aircraft Industries a.s.: „Reprezentujeme tradičního výrobce letadel L 410 z Moravy. Na stánku představujeme jednak samotné letadlo, jednak naši Střední školu leteckou, ze které tu máme 3 studenty. Kluci dětem můžou přiblížit studium a zároveň si přivezli simulátory, kde si návštěvníci mohou zkusit řízení letadla. Ty jsou největším lákadlem. Kromě toho zde máme připravené úkoly, jako třeba dle zadání složit elektroobvod, a odměny pro děti.“

Petr Iša, Menzies Aviation Czech Republic: „Děti mají přiřadit správný symbol nebezpečnosti na krabici, je tu např. označení covid 19, tropické ryby, radioaktivní materiál, výbušná látka apod. Seznámí se s tím, že existuje manuál, který určuje pravidla přepravy. Ten děti fascinuje svou velikostí a obsáhlostí.

Dalším úkolem je vybrat vhodné kontejnery pro různá zvířata. Pak je tu praktická ukázka uložení v letadle, aby viděli, jak věci zajistit proti pohybu.

Trochu jsem se bál při vytváření anglických popisků, že by s tím mohl být problém, ale děti jsou s angličtinou evidentně v pohodě. Překvapilo mě, jak dobře se orientují v symbolech nebezpečnosti. Celkově jim jdou úkoly perfektně.“

Hana Coufalová, ŘLP: „Tady se děti dozví o dvou hlavních provozních pozicích, které u nás jsou, a to technici ATM systémů a řídící letového provozu. Zjistí, jak práce vypadá, co potřebují, pokud by se chtěly přihlásit do výběrového řízení, jak se připravit. Nachystali jsme také různé aktivity, kde si zkouší frazeologii – pokyny pilotům se sluchátky dle instrukcí, pak mají kvíz, při němž se orientují v mapě a zkouší vyřešit úkoly. Nejvíc děti zajímá, co musí splňovat, aby se mohly stát řídícími letového provozu, v jakém věku se můžou přihlásit nebo jakou potřebují mít školu. Hodně se ptají na možnost exkurzí na ŘLP, což je obtížné vzhledem k tomu, že jsme kritická infrastruktura státu, nicméně školy na exkurze chodí. Je dobré sledovat naše sociální sítě, kam se snažíme všechny nabídky směřovat.“

Václav Novák, Czech Airlines Technics: „U nás se děti dozví, proč jít na Střední odbornou školu civilního letectví a kam se z ní vydat poté, co se stanou leteckými mechaniky a avioniky. Nejvíc je na stánku zajímá, kolik se vejde letadel do hangáru F. Je to největší hangár na letišti a pojme až 6 velkých dopravních letadel současně. Servisujeme letadla typu Boeing 737 a Airbus Family. Největšími zákazníky jsou Finnair, Austrian Airlines a Transavia Holland, ale máme i mnohé další.“

Jan Strnad, student 4. ročníku SOŠ civilního letectví: „Děti zjistí, jak to u nás na škole funguje, můžeme jim vysvětlit, co se studuje ve kterých oborech. Máme s sebou na ukázku různé předměty používané při praxích, takže uvidí, co se k čemu používá.“

Klára Týřová, stanoviště ostrahy letiště: „Děti si zkusí práci na rentgenu, zda umí odhalit nebezpečné zakázané věci. Kolega od hlídkové služby ukáže, s jakými zbraněmi pracují a nebo taktickou vestu, kterou nosí celý den ve službě na sobě.“

Na stanovišti si zájemci také mohli projít bezpečnostním rámem, zkusit použít ruční detektor kovů, prohlédnout nebezpečné předměty, které se cestující pokusili pronést do letadla anebo si za pomoci virtuální reality vyzkoušet průběh bezpečnostní kontroly. Mimochodem – víte, kolik váží taktická vesta? Vybavená kolem 12 kg, pracovníci ji nosí po celou 12 h službu a obsahuje např. teleskopický obušek, pouta, zbraň a zásobníky, paralyzér, taktické rukavice a pero, ale také základní lékárničku.

Stánky máme za sebou a polovinu akce taky, dáme si během nedělního rána krátké MEZIPŘISTÁNÍ s Martou Guthovou. Jaké má dojmy z prvního dne?

„Musím říct, že jsem naprosto unešená ze všech našich členů, kteří sem poslali své zaměstnance a udělali naprosto úžasný program pro děti. Odezvy jsou skvělé. Doufám, že dnešek se nám vydaří stejně jako včera,  vychytali jsme drobné mouchy, opravdu obrovský dík všem lidem, kteří tady byli, protože díky nim si děti akci užily.“

Nedělní program byl totožný jako sobotní. Jednotlivá stanoviště už známe, děti ale čekalo mnoho dalších aktivit. Jaké měly dojmy z nácviku evakuace? Dejme slovo jim.

Linda (15 let): „Byly to trošku nervy, když se začalo křičet, ale celkově super, hezky předvedené. Nevěděla jsem, že je nutno letadlo evakuovat do 90 sekund, to mi přijde hrozně málo. Zajímavé byly taky informace o hašení na palubě, to jsem taky neznala.“

Anna (13 let): „Evakuace pro mě byla trošku stresující ze začátku, ale potom to bylo v pohodě. Už jsem v CATC jednou byla, protože tady pracuje známá, takže mě asi nic z informací nepřekvapilo. Těším se, že si projdu taky stánky.“

Simulátor ATR přivítal malé i větší piloty, které nabriefovali a k ruce jim byli zkušení piloti. Jaké to bylo a jak se vlastně děti o akci dozvěděly?

Vojta (15 let): „O akci mi řekla mamka, která pracuje na letišti. Létání bylo zpočátku trošičku jiné, než jsem očekával, ale šlo to docela dobře. Při letu mě překvapila těžkost řízení, bylo to docela silově náročné.“

Jakub (11 let): „O téhle akci jsem se dozvěděl od táty. Bylo to fajn, poprvé jsem pilotoval na simulátoru takhle velké letadlo. Nejtěžší bylo asi udržet berany. Jednou bych chtěl být stíhacím pilotem.“

Sebastian (13 let): „O akci mi řekl táta. Nejtěžší bylo pro mě vyvážit letadlo při přistání. Let se mi hodně líbil. O práci v letectví do budoucna přemýšlím, ale ještě nevím, kde přesně.“

A co na víkendové posádky říkali sami piloti?

Stanislav Babčan: „Děti zvládají létání perfektně, protože si ho již doma často zkoušely na letových simulátorech. I ty, které takovou možnost neměly, let po desetiminutovém předletovém briefingu zvládaly úplně skvěle. Je to samozřejmě individuální, někdo měl s ovládáním větší problém, ale byl jsem překvapený, že celkově to dětem šlo. Pilotování v ATR se trošku podobá počítačové hře a oni jsou na ně zvyklé, bylo poznat, kdo u PC sedí často.

Čekal jsem, že se děti budou ptát více na detaily kolem létání a trochu mě překvapilo, že se často tázaly na peníze, kolik bude výcvik stát a jaký má pilot plat. Jsou velmi praktické.

Při prezentaci s mojí ženou bychom jim chtěli přiblížit, co povolání pilota obnáší, protože někteří vůbec nevědí. Myslím, že být pilotem je ještě stále bráno jako atraktivní povolání, i když se teď atraktivita možná trochu vytrácí – těžko říct.“

Adam Suchý: „Děti mají omezený čas 10 minut, každý si zaletí jeden okruh kolem Prahy. Z mého pohledu jsou děti šikovnější než dospělí. Jak mají zkušenosti z počítačových her, tak se s přístrojovým létáním hezky sžijí a rychle se do něj dostanou.  Do kokpitu posadím vždy dvojici, jeden je pilot letící, druhý monitorující, pak se prohodí.

Při předletovém briefingu vymezíme role, děti si vytvoří mentální obrázek toho, co je čeká v kokpitu, aby pak čistý letový čas využily k použití všeho, co se dozvěděly.“

V přednáškovém sále probíhalo mnoho zajímavých prezentací, během kterých se podrobněji představili také někteří korporátní členové. Největší ohlasy zaznamenaly prezentace Povolání stevard/ka v podání Lenky a Tomáše, kteří představili klady i zápory této profese a dětem prozradili spoustu zajímavostí. Možná teprve tehdy si někteří naplno uvědomili, že prací palubního personálu není jen zajistit komfort cestujících, ale především jejich bezpečí. Stevardky a stevardi si musí poradit s mnoha nenadálými situacemi, být komunikačně velmi zdatní a jazykově vybavení, fyzicky a psychicky odolní (absolvují pravidelné lékařské prohlídky), neustále se vzdělávají a upevňují své znalosti a dovednosti při každoročních teoretických i praktických opakovacích výcvicích. Stevardem či stevardkou se lze stát nejdříve v 18 letech a létat můžete současně nejvýše na 3 typech letadel.

Jestlipak jste věděli, že když vás palubní personál s úsměvem vítá na palubě, rovnou si monitoruje, zda byste mu byli schopni pomoci v nouzové situaci, anebo jestli si na vás musí dát větší pozor, protože nejspíš budete konfliktní typ? Má také právo vás z přepravy vyloučit například při požití alkoholu či omamných látek. Tak až příště budete odlétat na dovolenou, hezky se na ně usmějte i vy. 😊

Stanislav Babčan už nám něco málo pověděl, věděli jste ale, že pilotkou je i jeho žena Hana? Povolání pilot/ka představili oba společně. Hana Babčanová pak přidala pohled na to, jak se dá skloubit život v kokpitu dopravního letounu s mateřstvím. A protože v počátcích své kariéry akrobatila, pozvala na pódium další ženskou leteckou legendu, akrobatickou pilotku Radku Máchovou, která se v neděli zastavila představit svět letectví svým dvěma vnučkám. Ačkoli Radka vystoupení na této akci  nečekala, přidala spoustu zajímavostí.

Dnešní doba nahrává rozličným sociálním sítím a internetovým platformám, děti nezřídka sledují kanály jako YouTube a tak přednáškový sál praskal ve švech, když se objevil Rostislav Kopecký alias FlyRosta se svou prezentací nazvanou Budoucnost dopravního letectví. Kdo by jeho kvalitní naučné pořady neznal? Děti měly v průběhu povídání i na konci spoustu otázek, Rosťa rozdal nespočet klíčenek, autogramů i společných fotografií. V sobotu večer pak pádil nachystat premiéru dokumentu ADRIA 450: Nejtragičtější letecká nehoda v ČR. Ještě předtím ale zodpověděl pár otázek pro Aeroweb.

Proč jsi přijal pozvání přednášet na téhle akci?

„Pozvánka mi velice zalichotila. Když se jedná o budoucnost letectví a navíc vím, že jde o mladší generaci, neváhám. Bylo mi jasné, že sem musím přijít, protože budoucnost nejsou letadla ani letiště, ale ti, které tady potkávám, vždycky je to o lidech. Je pro mě čest, že v CATC mohu být a setkávat se s nimi.“

Ty ses jako dítě pohyboval v letectví?

„Bohužel ne, ale když jsem vyšel ze školy a začal stříhat a točit, nasával jsem techniku, umění vytvořit video a něco prezentovat.  Letectví mi přišlo do cesty později. Tahle děcka nasávají informace i letectví jako houby a to je klíč k budoucímu úspěchu. Když pak jdou do školy, tak ne učit se nové věci, ale připomenout si a zpřesnit svoje znalosti. Pokud začnou s letectvím brzo, budou o něm vědět strašně moc. Nedělám si žádné iluze -  kdybychom si sedli jeden na jednoho, polovina děcek bude vědět o letectví víc než já.“

Co jsi chtěl, aby si děti z tvého povídání odnesly?

„Pro mě je důležité udržet u lidí co nejvyšší míru zájmu o letectví. Samozřejmě je rozdíl, pokud se budeme bavit s publikem ve věku řekněme do 15 let nebo s profesionály z oboru a tomu se musí přizpůsobit náplň. Můj cíl je vyvolat v lidech zvědavost, aby narazili na něco nového a až přijdou domů, měli motivaci dohledat si další informace a hlouběji se věnovat svému koníčku nebo zájmu.“

Jaké máš věkové spektrum sledujících?

„To je zajímavé, protože věková kategorie jde od začátku až po 70+. Zpočátku jsem byl překvapený, ale pak jsem pochopil, že je to logické.

Letectví je zajímavé prostředí a může do života spoustu nabídnout. Jako chodíte na ryby, tak můžete chodit koukat na letadla a mít to jako hobby. Zároveň si ale můžete změnit létáním život. Před rokem mě na terminálu zastavila holčina, která říkala, že se díky podcastům s letuškami rozhodla podat si přihlášku k Ryanairu, vyšlo jí to, létala a byla šťastná. Předtím pracovala v cukrárně.

Ve sledujících mám taky spoustu historiků, kteří si chtějí zavzpomínat. Například dnes už nejspíš mnozí netuší o Pan Am, možná kdysi četli, že mívali B-747, ale jak velká to byla společnost nevědí. Ti starší ano a rádi si ty časy připomenou. Snažím se oslovit všechny.“

Dnes se snesla smršť otázek, která Tě nejvíc překvapila nebo zaskočila?

„Díky tomu, že jsem ve virtuálním veřejném prostoru, tak mi spousta otázek chodí vlastně nonstop. Některé jsou originálnější, jiné méně a mnohé se opakují. Tady padla zajímavá otázka závěrem a svým způsobem přesahovala přítomnou věkovou hranici. Bylo to, kolik bude nové letadlo stát peněz. My víme, v jakých cenách se letouny pohybují dnes, ale představit si, kolik to bude za rok, dva nebo 15 let, to je klíčové. Na začátku si musíte uvědomit, co bude na konci, za kolik výsledný produkt prodáte. Bylo vidět, že si to lidé sedící v sále uvědomili – už na startu musíte myslet na finále.“

S Martou Guthovou jsme v sobotu ráno vzlétli, v neděli za svítání provedli mezipřistání a v neděli večer definitivně PŘISTÁLI. Jaké má dojmy teď?

„Myslím si, že se akce  moc povedla a návštěvníci i organizátoři si ji nesmírně užili. Věřím, že jsme získali mnoho nadšenců pro letectví.“

Sejdeme se Na palubě budoucnosti i příští rok?

„Asi budeme muset,“ směje se. „Všechno záleží na spoluorganizátorech, protože bez toho, aby s námi šli do akce znova, to sami nezvládneme.“