Dnes je 13. prosince 2018

7:53 16:00

Můj sedmý JOB - Poslední zastávka (možná…)

2. 12. 2012 13 příspěvků Tento článek je součástí seriálu Můj JOB

Další díl naplno rozehrává příběh Honzy Jurka v Bahrajnu, který zde získal pozici Šéfa letového provozu na místním CAA. Rodina za ním brzy přijíždí a dokonce dorazí i někdo, koho by tu sám nečekal.

Moje doba na aklimatizaci je za chvíli pryč a hned první den po obdržení klíčů od kanceláře zjišťuji, že kvůli souhře několika událostí, které se přihodily kolem roku 680 (roku 61 zdejšího kalendáře) – kdy šíité zmasakrovali v bitvě u Karbalá družinu Husajna ibn Alího, vnuka proroka Mohameda z klanu sunnitů, včetně žen a dětí – budeme mít deset dní státní smutek a nebude se pracovat.

Později jsem ve volném čase tu bitvu studoval a pokaždé, když jsem nad tím místem letěl, se mi dělala husí kůže. Když jsem tady dělal přiblížení na místní letiště, dělala se mi husí kůže dvojnásob z toho, jak zde bylo přiblížení publikované, a to kvůli zakázanému prostoru nad mešitou, kde jsou pohřbeny ostatky sunnitských bojovníků a která se nachází asi na půl cesty mezi prahem dráhy a bližnou… Tak to jen tak na pobavení.

Co není na pobavení, je fakt, že se tady dodnes lidé navzájem vraždí a je jim jedno, kde. Takže tu zaznělo i: „Bahrain Air XXX, z důvodu malé šarvátky na prahu dráhy zatočte doleva a vyčkávejte na Karbala VOR, radiál xxx inbound 10 DME. Udržujte 5 000 stop, další instrukce očekávejte během 10 minut. Pro vaši informaci, v oblasti je hlášen provoz UAV (bezpilotní dron – pozn. red.), přejděte na USAF ATC Bagdád.“

Každopádně deset dní placeného volna za něco, co se stalo před více než tisíci lety, to si nechám líbit. Až se vrátím na letiště, budou už zbývat jen dva týdny do Vánoc. Tak a nyní si budu hledat byt!

A tak si příští den beru taxíka a vydávám se na lov. Bahrajn je malé ostrovní království tvořící 33 ostrovů, z čehož Bahrajn je největší ostrov měřicí na délku 54 km a 20 km na šířku. Je to ostrov sídla králů s hlavním městem Manáma, nebo po arabsku al-Manáma. Bahrajn je spojený se Saudskou Arábií mostem nebo pobřežní čárou.

Historie Bahrajnu sahá hodně nazpět do historie středního východu. Má se za to, že to byla biblická říše Delmun, později říše Tylos, o které se zmiňuje na svých cestách Alexandr Veliký. A také je o Bahrajnu zmínka v příběhu o mezopotamském Gilgamešovi. Je to jediný ostrov, který má sladkou vodu. A ve starých perských skriptech se říká, že se tam odebírali staří lidé, aby se odtud vrátili plni síly a energie a navíc s mladistvým vzhledem. V zápisech se píše, že obyvatelé byli velice příjemní, pohostinní a já myslím, že tato jejich vlastnost tu dodnes přetrvává.


Hlavní město Bahrajnu Manáma a „finanční distrikt“

Nacházím byt v kolonii Juffair, která je velice moderní a žijí zde převážně „ex pats“, což jsou obyvatelé jiných národností – Američané, Angličané, Evropané, Filipínci, Indové, Činané atd. Většinou jsou to profesionálové, zaměstnaní ve výkonných pozicích zdejších firem. A pak je tu ta největší emigrantská skupina, a to jsou podnikatelé původem z Indie a Pákistánu, dělníci a služky.

Na Juffair se napojuje obrovská americká námořní základna Páté flotily, která tu udržuje západní standardy. Výsledkem toho jsou restaurace jako McDonald’s a americké bary. Navíc je tu americká flotila také jako zdvižený prst pro některé východní sousedy, jako je Írán či Irák.

Můj byt, který je v osmém patře, má 270stupňovou vyhlídkou na celý záliv a přístav pro letadlové lodě a ponorky. Byt má tři pokoje. S odstupem doby si uvědomuji, že bydlet blízko jakéhokoliv objektu Spojených států, jako byla na příklad americká ambasáda v Mexiku či velitelství flotily zde, bylo to nejhorší, co jsem mohl udělat, zvláště proto, že nepřátelské rakety stále ještě neměly v té době dobře vyvinuté naváděči řízení, takže jeden nebo deset bloků nepřesnosti by nedělalo vůbec žádný rozdíl. Nepěkná představa.

Byt se vším stál BCAA (bahrajnský letecký úřad) asi 650 BHD. Tak a nyní musím začít pracovat na přepravě mé rodiny z Petrovic. Muslimské náboženské svátky pominuly a nyní jsem opravdu zaměstnán. A jsou tu Vánoce 2007 a já jsem tu sám. Sakra, po kolikráte se tohle už opakuje?


Vánoce 2007

První pracovní dny trávím návštěvou šéfů různých sekcí a seznamuji se s administrativou BCAA. Tohle je důležité, protože chci vědět, kdo je za co zodpovědný a kdo bude důležitý spojenec, když něco nebude klapat, tak jak bylo naplánováno nebo dohodnuto. Nechci používat slovo „slíbeno“, protože vím, že tohle slovo se tu dříve či později objeví a bude zdrojem velkých problémů. A nedalo na sebe moc dlouho cekat!

Kancelář už mám vybavenou a také mne byla přidělena sekretářka. Je Filipínka. A nyní budu trávit veškerý svůj čas u aerolinek a našich menších provozovatelů. Musím podotknout, že v Bahrajnu neexistuje nic, čemu by se dalo říkat průkaz soukromého pilota. Bahrajn pouze převádí ověřené průkazy obchodního pilota a ATPL. Velké zklamání se dostavilo, když jsem zjistil, že také jakýkoliv druh leteckého modelářství je absolutně zakázán a import modelů, ať už v krabici nebo v celku, je delikt, za který se musí platit docela velká pokuta. Na tohle téma jsem se později dostal do ošklivé hádky s ministerstvem vnitra.

Letecký park v Bahrajnu tvoří:

Gulf Air (leden 2008)

  • Letka Airbus A320, A319 – 16 letounů
  • Letka Airbus A330-200 a -300ER – 14 letounů
  • Letka Airbus A340 – 2 stroje
  • Letka Boeing B777 – 10 strojů v leasingu
  • Letka Embreaer E170 a E190 – každý po jednom kusu
  • V sezóně 2007/2008 Gulf Air létal do 41 destinací v 30 zemích.


Gulf Air A340

Bahrain Air (únor 2008)

  • Letka Airbus A320 – 4 stroje (zpočátku, později a přechodně 14 strojů A319 a A320)


Bahrain Air – první A320

Bahrain Royal Flight (královská letka, leden 2008)

  • Letka Boeing 747SP a B747-400 – každý stroj po jednom kusu
  • Letka Boeing B727 Stage III – 2 stroje
  • Letka Gulfstream GII, GIIIA, GVI (později GV a GVI) – 1 stroj
  • Letka BA 146 – 3 stroje
  • Helikoptéry S-76 a Bell 212 – každý stroj po jednom kusu


Bahrain Royal Flight II B747SP


Všechno co se třpytí je 18karátové zlato (královský záchod)


Královská ložnice


Pozlacené plynové páky

Bahrain Defence Force

  • VIP letka RJ-146 – 4 stroje

Swift Air

  • Cargo Boeing 727-200 – 1 stroj

DHL

  • B727 Cargo – 7 strojů (později dvakrát B757)

Bexair (dle Part 135, charterová doprava)

  • Challanger 500 – 1 stroj
  • Cessna Citation X – 1 stroj

Letecké nehody:

  • Gulf Air, 1983, Karáčí, Pákistán – Abú Dhabí, SAE, B737, barometrická nálož na palubě explodovala při přiblížení
  • Gulf Air, 2000, Bahrajn, A320, prostorová dezorientace v průběhu opakovaného přiblížení okruhem v noci

Seznámení s operátory mi trvalo skoro tři týdny. Pochopitelně Gulf Air byl velice komplikovaný, speciálně když byl právě v procesu re-certifikace. Navíc krátce před mým příletem zaváděl nové letecké předpisy ANTR (technická pravidla letecké navigace), což byl předpis JAR-OPS 1 upravený dle místních standardů. Musím podotknout, že jsem příští tři měsíce spal asi tři hodiny a pracoval asi 21 hodin denně.


Moje první BCAA kancelář

V březnu roku 2008 se začala provádět certifikace nového operátora Bahrain Air a zároveň přicestovala má rodina, kterou jsem další měsíc viděl jen v noci, když jsem se vrátil domů z letiště. Pozoroval jsem, že se začaly objevovat tendence ze strany „většího“ bahrajnského operátora trochu sabotovat rozvoj Bahrain Airu, a protože mám slabost pro něco, čemu se říká v angličtině „underdog“, tedy něco jako člověk, na kterého se plivá, tak jsem si Bahrain Air vzal tak nějak pod svá křídla. A vyplatilo se to.

Bahrajn Air začal létat do Jordánska, do Sýrie, Indie, Egypta, Emirátů, Pákistánu, Íránu a Iráku. U obou provozovatelů jsem nasadil železnou ruku, co se týče provozní bezpečnosti a programů. A fungovalo to. Dělal jsem minimálně jednu inspekci rampy (SAFA) skoro každý den, vlastně ještě více v noci, kdy mi nepřekážely denní administrativní práce.

A náhlé se objevily problémy. Na začátku svého kontraktu jsem žádal ministerstvo lidských zdrojů (něco jako „ministerstvo pracovních sil“), aby okamžitě začali najímat nové inspektory a zveřejňovali volná místa pro inspektory. Zmíněné ministerstvo sice inzerovalo nabídky práce, ale jak jsem zjistil, jen v místních novinách, kde se jeden mohl dozvědět, že dneska se banány, rajčata a hovězí maso prodávají s 20% slevou, nebo že si dnes můžete koupit nádherný luxusní byt za 80 000 BHD.

Díly seriálu Můj první JOB:

1. Obchodní pilot
3. MOE-zktratka pro MOJŽÍŠ
4. C-337A Skymaster
5. Harfa v oblacích
6. Nahromaděná únava a Vánoce na Aljašce
7. Vivat Las Vegas

Díly seriálu Můj druhý JOB:

1. Ve službách Islámu
2. Ve službách Islámu II
3. Ve službách Islámu III
4. Sbohem Abú Dhabí

Díly seriálu Můj třetí JOB:

1. Cesta do neznáma
2. Od pólu až k pólu
3. Tam, kde jenom kondor létá - 1. část
4. Tam, kde jenom kondor létá - 2. část
5. Tam, kde jenom kondor létá - 3. část
6. Tam, kde jenom kondor létá - 4. část
7. Černé mraky na horizontu
8. Don`t cry for me Argentina
9. Přelet

Díly seriálu Můj čtvrtý JOB:

1. Déjà vu
2. Jiný druh létání
3. Říše Aztéků a „de los bandidos“
4. Létání pro Pemex
5. Krokodýli, lvi a žáby
6. Vstávej, Lazare!
7. Vánoce a la mexicana
8. Příběhy, na které bych rád zapomněl
9.
Únos
10.
Secret Agent Man
11.
Cesta na sever
12.
Vancouver

Díly seriálu Můj pátý JOB:

1. Transport Canada
2. Inspektor - 1. část
3. Inspektor - 2. část

Díly seriálu Můj šestý JOB:

1. ICAO
2. Bolívie
3. Bolívie II
4. Peru
5. Peru II
6. Peru III
7. Peru IV
8. Peru V: AP603
9. Americana del Peru
10. Mexiko
11. Mexiko II
12. Adios ICAO

Díly seriálu Můj sedmý JOB:

1. Petrovice
2. Bahrajn
Ředitel svolal velkou schůzi všech možných šejků a ministrů, kde se mne snažil podpořit, když jsem všem rozdal svůj rozpočet na výcvik inspektorů, o kterém prohlásili, že je to přiliž drahé. Tam už jsem se moc nemohl nebo lépe řečeno nechtěl kontrolovat, a prohlásil jsem, že jestli tohle je drahé, tak ať zkusí, jak drahá bude letecká nehoda, a připomněl jsem jim již předem zmíněné přiblížení okruhem. Tohle věci dalo trochu do pohybu, ale taky jsem si tím udělal hned několik skalních nepřátel.

Jednou mě pozval na kafe provozní manažer Bahrain Airu kapitán Ismaeel Suhiel a v průběhu konverzace se zmínil, že slyšel, že mám také syna-pilota, a abych mu o něm něco řekl, kolik má hodin, jaké letadlo létá a kde. No tak jsem mu svého syna popsal, ale zdůraznil jsem, že nemá typovku na A320. On mi odpověděl, že pokud si typovku udělá, tak aby mu poslal své CV včetně osvědčení o type ratingu a aby přiletěl na pohovor. Znovu jsem zopakoval, že vím, že podle provozní příručky Bahrain Airu chybí Tomovi asi 700 hodin požadovaného náletu, načež mi odpovídá, jen ať přiletí, že vše zaplatí a sám rozhodne, jestli umí lítat nebo ne. Nevím přesně, co mu mám říct, ale beru jeho nabídku. Tím začalo velké přátelství, které trvá dodnes. Zbytek schůzky potom přemýšlím, zda se jedná o konflikt zájmů, ale myslím, že ne. Jenom mu podotýkám, aby Toma při jakémkoliv náznaku nedostatečnosti poslal domů. Jen se usmál.

Volám svému synovi a předávám mu všechny informace a říkám mu, aby se spojil s výcvikovým střediskem Air Canada ve Vancouveru a zjistil všechny detaily. Odpovídá, že musí dát třicetidenní výpověď, ale že si může vzít nastřádanou dovolenou a dává mi všechny potřebné informace, o které jsem ho žádal.

Typový výcvik na A320 trval tři týdny a stál mě 10 000 kanadských dolarů. Tom se objevil v Bahrajnu na začátku května 2008. Jsem moc rád, že se takhle rozhodnul, a také ho rád po tak dlouhém čase vidím. V průběhu výcviku u Bahrain Air bude bydlet u nás. Jenom mu podotýkám, že tam nebude žádné smilování z mé strany ani ze strany kapitána Suhiela a že je vše na něm. Možná, že to znělo až příliš krutě, ale já vím, že to dokáže. Můj přítel, který býval mým kolegou u Transport Canada a nyní je výcvikový kapitán Air Canady, mi poslal zapečetěný dopis s Tomovými dokumenty, kde mi soukromě sděluje, že Tom udělal výcvik velice dobře a že na něj mohu byt pyšný.

A přisel SDay (Simulator day). Kolem páté večer odvážím svého syna do budovy simulátorů Gulf Air, kde si Bahrain Air pro pronajímá simulátor A320. Briefing začíná v 18:00, a tak mám trochu času si ještě popovídat s kapitánem Suhielem, který mi nabízí moznost pozorovat přezkoušení, což ale slušně odmítám. Vím, že Ismaeel udělá perfektní ohodnocení, ale také vím, že má přítomnost na simulátoru by Toma znervózněla. Vím, že chce udělat dobrý dojem a že to předvede prvotřídně.

Moje zvědavost byla nakonec trochu větší, než jsem si myslel, a tak zůstávám na briefing a část ústních zkoušek. Kandidáti jsou dva, můj syn a další mladý kandidát s Jordánska. Tom o něm říká, že prý létal chvilku jako F/O u Royal Jordanian.

První část zkoušení se týkala omezení A320. Jsem příjemně překvapen, jak Tom odpovídá a ještě přidává nějaké další poznámky. Jenom si tak v duchu říkám, aby v téhle části hry nenabízel nic, co po něm Suhail nechce, nebo se do toho zamotáš… Něco se mi nezdá na druhém kandidátovi a všímám si, ze Suhail musel některé otázky nechat zodpovědět mého syna.

Začala přestávka a Suhail se mě ptá, zda opravdu nechci zůstat, a podotýká, že to může být docela zajímavé. Ale nyní musím opravdu překonat svou zvědavost, jak Tom létá, a s díky odmítám, tentokrát opravdu vážně. Tomovi se viditelně ulevilo. Ale já vím, že budu mít v budoucnu mnoho příležitostí si s ním zalétat. A ty jsem opravdu měl. Loučím se s nimi a jedu domů. Ještě svému synovi říkám, aby mi zavolal, až skončí.

Je okolo jedné ráno, nemohu spát, Tom nikde, žádný telefon, nic. A protože mu nechci volat, tak se oblékám a jedu na letiště. Je 01:30, Suhielův automobil je stále na parkovišti Bahrain Airu, což znamená, že jsou pořád na simulátoru. Nyní mam smíšené pocity. Buď to kluci úplně zahrabali nebo si Suhiel chce ověřit, kolik stresu kluci snesou.

Abych se nenudil, tak se jdu podívat na dispečink a jen tak pro zajímavost se ptám, kolik letadel mají dnes ráno ve vzduchu, a zda se mohu s některým z nich spojit. Jeden stroj se vrací z Teheránu. Dispečer provádí zkoušku komunikace, která funguje. A tak se ještě trochu prohrabávám v množství paliva.

Oknem dispečinku projede světlo reflektorů mikrobusu, což znamená, že se vrátili kluci ze simulátoru. Jdu je přivítat a Suhail se mě překvapeně ptá, co tu dělám, že on chtěl odvézt Toma domů. A než se stačím cokoliv zeptat, tak na mně významně mrknul a poplácal mě po zádech. Pak se objevila dvojice „starců“, kteří za těch 7 hodin (!!!) jakoby zestárli asi o deset let. Suhail mi říká, že ráno přijde do mé kanceláře vyřešit nějaké problémy, které se vyskytly v průběhu jednoho letu asi před dvěma dny. Já ale vím, že téma diskuse bude dnešní noc na simulátoru. Děkuji mu, balím svého syna a jedeme domu.

V autě je ticho, které se skoro dá krájet. Protrhávám ticho otázkou, jestli o tom nechce mluvit. Jen se díva do tmy a říká, že raději ne. Já ale vím, že má milion věcí, které mi chce říct, ale nechávám ho, aby spustil sám. Ptám se, jestli chce jít na kafe, nebo na nějaký hamburger. Ale říká, že ne, a ptá se, zda nemůžeme zastavit na cigaretu. Myslím, že se nyní něco dozvím.

A najednou vybuchl. „Víš, táto, že jsem musel asi třikrát převzít řízení, protože ten jordánský kluk neuměl vůbec nic??? Ale myslím, že byl kapitán Suhail spokojený. Při úkonech jsem toho kluka musel držet nad vodou, protože nemohl najít v sekci Emergency vůbec nic…“ A mluvil a mluvil a mluvil, a já jsem věděl, že si vylévá stres, který se v něm za sedm hodin nastřádal.

Říká, že mi nechtěl udělat ostudu, ale že myslím, že mě nezklamal. Beru ho okolo ramen a říkám, že vím, že mi ostudu určitě neudělal a že jsem na něho pyšný. A najednou si vzpomínám na moment, kdy jsem ho takhle držel, s tím rozdílem, že byl asi tak o půlku menší, a kdy se mi s velkým předsevzetím svěřil, že bude taky pilot jako já. Myslím, že se mně do očí vkradla mořská slaná mlha a hledám kapesník… A jedeme domů.

Ráno přijíždím trochu později do kanceláře, ale kapitán Suhail se také opozdil. Tak jsme si objednali kávu a já začal analyzovat jeho ohodnocení. V zásadě mi vyčetl, kde jsem celou tu dobu toho svého kluka schovával. Povídá, že byl velice spokojen, speciálně jak Tom řešil ty nedostatky svého partnera na simulátoru. A pokračuje: „Tady jsem ti přinesl veškeré Bahrain Air formuláře, adresu našeho podnikového lékaře, adresu na krejčího a ať se dneska někdy zastaví v kanceláři vyzvednout si všechny manuály. Já s ním ještě dnes budu mluvit, ale chci, abys věděl, že ty SOP musí znát jako korán,“ usměje se a dodává, „nebo bibli.“

Druhý den se Tom vrátil s hromadou manuálů a výcvikovým programem, zavřel se do svého pokoje, kde si vytvořil pod plakátem přístrojové desky zbytek kabiny, a pak jsem ho viděl jen při večeři nebo občas v Bahrain Airu či na simulátoru. Celý výcvik u Bahrain Airu mu trval další dva měsíce a ztratil při něm pět kilo na váze.

A pak přišel ten den, na který jsme oba tolik čekali. Jeho první let na A320 jako Second Officer pod dohledem.


Tom a jeho Training Captain Ahmed Salimi

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Gratulace

2. 12. 2012 v 10:40 Mav

Díky za krásný článek pane Jurku. Lítat se nezapomíná, a určitě je to i v genech!!! :)

Odpovědět

bazén

2. 12. 2012 v 20:53 Karel

Zdravím pana kapitána, krásné čtení na neděli. Moc dobré téma s vlastním synem... Jen bych chtěl požádat o ten příběh s bazénem nad vaším bytem, to mne moc zaujalo a v ČR není běžně k prožití. Ozvi se Honzíku, jsem netrpělivý a v pátek je redakční posezení!

Odpovědět

Osmý job?

2. 12. 2012 v 22:21 Pavel

Dobrý den, pane Jurku, pevně doufám, že se doma nudíte a že si brzy najdete nějaký Osmý job. Zdá se, že se Váš seriál blíží ke konci a to je obrovská škoda, protože je kombinací skvělých příběhů, a poutavé a čtivé formy. Moc rád bych od Vás četl ještě mnoho "jobů". Děkuji, Pavel

Odpovědět

Na jeden nádych

3. 12. 2012 v 10:13 Rado

Ďakujem za super článok, ktorý som prečítal na jeden nádych :-) . Už teraz sa teším na pokračovanie.

Odpovědět

syn

3. 12. 2012 v 10:15 Tomas

v pripade vasho syna je videt ze praca v letectve je hlavne o stasti a tiez znamostiach...zavidim

Odpovědět

to : Tomas

3. 12. 2012 v 13:31 Tom

asi jsi Tomasi to vypraveni spatne cetl. Nejdriv to bylo o znalostech a schopnostech a teprve mozna o znamostech, kdyby nic neumel tak se tam nechytil.

Odpovědět

nekončit..

3. 12. 2012 v 17:00 Petr

Pane Jurku, opět Vám velice děkuji za zpříjemnění dne! Ale teda až se se svými vypravováními dostanete do současnosti, určitě zamrzí nejen mě, že největší aerowebová stálice a příběhy,na které se těším naprosto nejvíc, budou u"konce". Ale podle událostí výše zmíněných to skoro vypadá, že série Můj Job bude mít dalšího následovníka! :) Ad Tomáš.. Vážení, pokud se jedná o stejného Tomáše, jako byl v diskuzi u článku pana Slováčka, tak tyhle omezené názory si ani nezasluhují reakci, přecejenom, proč si někým takovým kazit den

Odpovědět

z Prahy

4. 12. 2012 v 14:19 V

"Beru ho okolo ramen a říkám, že vím, že mi ostudu určitě neudělal a že jsem na něho pyšný...." nevím pane Jurku, jak jste to přes tu propast časoprostoru, internetový kabel a tři věty dokázal, ale mě tu tečou slzy po tváři... ani nevím co víc napsat.

Odpovědět

Bazen

5. 12. 2012 v 19:04 Autor

Karliku, asi to nedokazu, protoze mam zasadrovane rameno. Nejak mne zacalo bolet, a pan doktor zjistil ze mam drobne odreniny kosti v ramenim kloubu, takaze mne tam vstrikuji neco co se pouziva na zavodni kone,a zivim se praskama, takze ani nemohu ridit. hehe. Omlovam se vsem. V pristi kapitole prilozim fotku toho bazenu. Nyni pisu levou rukou tak to moc nejde. U tech Pinkasu nam to zatim nevyslo.

Odpovědět

syn

5. 12. 2012 v 19:08 Autor

Jestli nezvladnul ten simulator, tak byl na pristim letu nazpet do Kanady, To je asi tak vse co o tom mohu rict

Odpovědět

Nekoncit..

5. 12. 2012 v 19:11 Autor

Neboj,na pristi kapitole uz se pracuje

Odpovědět

z Prahy

5. 12. 2012 v 19:17 Autor

Pocity Specialnich momentu v zivote si neni tak tezke vybavit. Mam jich dost ktere mne velice snadne mohou rozbrecet. A take Modlidba za Martu!!! Diky za tak uprimne ohodnoceni

Odpovědět

EN verse

6. 12. 2012 v 18:07 Roman Silinek

Zdravim pane Jurku, Vase pribehy doslova hltam a tesim se na kazdy novy dil. Chtel bych se zeptat, jestli uvazujete o vydani knihy i mimo CR, resp. v anglicke verzi, popr. jestli vase clanky uz ted nekde vychazeji v anlictine. Dekuji.

Odpovědět

Přidat komentář