Dnes je 16. července 2019

5:09 21:05

Muskův Dragon čeká na posádku

15. 3. 2019 11 příspěvků

Společnost SpaceX kdysi jen internetového miliardáře Elona Muska dosáhla na cestě za vizí letu na Mars dalšího významného „etapového“ vítězství.

Loď Dragon 2, známá spíše jako Crew Dragon (Drak pro posádku) absolvovala letem k ISS generální zkoušku způsobilosti vozit do vesmíru astronauty. Zvládla to počátkem března na jedničku včetně spojení se stanicí a návratu do náruče Země žbluňknutím do Atlantiku.

Drak pro astronauty – od SpaceX
Drak pro astronauty – od SpaceX

Jde ovšem o víc než jen o prostou zkoušku nové lodě. Crew Dragon je nejen prvním americkým kosmickým plavidlem od roku 2011, které je schopno vynést Američany do vesmíru, ale také vůbec první kosmickou lodí vzniklou ze soukromé iniciativy v čistě soukromé aerokosmické společnosti.

Muskova SpaceX (celým jménem Space Exploration Technologies Corporation) založená z peněz za platební portál PayPal v roce 2002 se dokázala za pouhých 16 let krok za krokem etablovat jako konstrukčně pronikavě inovativní štika kosmického průmyslu a naplňovat tak vize svého zakladatele. Už jen to, že první stupně jeho raket Falcon dokáží motoricky přistát opět na zemi (respektive na plošině menší než fotbalové hřiště) a jejich opětovné použití znamená obrovský technický pokrok, obrovskou konkurenční výhodu a tudíž hozenou rukavici všem (nejen americkým) aerokosmickým společnostem.

Crew Dragon u ISS
Crew Dragon u ISS / Foto NASA

Samozřejmě, že Crew Dragon je též (podobně jako náklaďáky Dragon 1) mnohonásobně použitelnou lodí. A podobně jako raketoplány dokáže vynést na oběžnou dráhu až sedm astronautů. Ostatně, obdobně koncipované jsou i lodě konkurenční, včetně Starlineru od Boeingu či ruské Federace; pouze Orion (pozůstatek zrušeného programu Constellation) vyvíjený za peníze NASA má křesla jen pro čtyři. A tak se snad už v létě dočkáme prvního „zkušebního“ pilotovaného letu Crew Dragonu, na který se netrpělivě těší ostřílení astronauti z NASA Douglas Hurley a Robert Behnken.

Mimochodem, Hurley poprvé startoval jako jako pilot Endeavouru (mise STS-127) roku 2009 a v roce 2011 také jako pilot při misi STS-135, což byla poslední mise raketoplánu (Atlantis). Navíc v roce 2006 působil jako operační ředitel NASA (Director of Operations – DOR) v ruském Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina ve Hvězdném městečku. Behnken pak byl 469. člověkem ve vesmíru a dvakráte letěl na Endeavouru (STS-123 a STS-130).

Robert Behnken a Douglas Hurley v interiéru Crew Dragonu
Robert Behnken a Douglas Hurley v interiéru Crew Dragonu

Není bez zajímavosti, že mimo blahopřejné řeči šéfa NASA Jima Bridenstina, který označil už jen start lodi Crew Dragon za „velkou noc pro Spojené státy americké“, došlo i na blahopřání Elonu Muskovi od šéfa ruského Roskosmosu Dmitrije Rogozina a na Muskovy lichotky směrem k ruské kosmonautice a „skvělé“ modulární raketě Angara (která zatím absolovala spíše zkušební starty v několika málo verzích).

Pro Rusko to ovšem jsou kyselé hrozny, neboť půjde-li v Americe vše podle plánu, bude mít NASA už letos k dispozici dvě srovnatelné kosmické lodě, schopné od příštího roku operačního nasazení zejména pro dopravu astronautů na ISS, byť pro ně ještě zbývá i nějaké křeslo v Sojuzech.

Nicméně Roskosmos po ztrátě taxi monopolu na mezinárodní stanici přijde o významný zdroj příjmů – dnes až 80 milionů dolarů za jednoho Američana v Sojuzu… A to není žádná legrace, protože jak si Rogozin nedávno postěžoval, Roskosmos má 20krát menší rozpočet než NASA. A tak se projekty, jako je nová kosmická loď Federace či raketa Angara, ne snad pozastavují, ale zpomalují. Netuším, jak tedy Rusové chtějí dosáhnout výsadku na Měsíc v příštím desetiletí.

Tady se ukazuje rozdíl mezi státním molochem, jakými Roskosmos a ruské raketo-kosmické korporace jsou, a flexibilitou soukromých společností jako je právě Muskova SpaceX. Přitom kdysi chtěl Musk kupovat rakety právě od Rusů…

Kupodivu se i v Putinově hájemství objevují známky soukromých podnikatelských aktivit. Pravda, zatím nejde o konkurenci pro Federaci, která má létat i k Měsíci (první pilotovaný start až v roce 2024?), ale spíše Bransonově Virgin Galactic a jeho SpaceShipTwo, která by snad už letos měla svého majitele vynést k balistickému skoku do vesmíru. Jde například o projekt „kosmické jachty“ Selena sdružení Aerokosmické technologie (Авиационно-космические технологии), který v únoru představil na Ruském investičním fóru v Soči jeho generální konstruktér Alexandr Begak.

Projekt suborbitálního kosmoplánu Selena
Projekt suborbitálního kosmoplánu Selena

Na Seleně pracují už třetí rok a chystá se výroba tří letových kusů. Z vystoupení Begaka vyplývá, že kosmoplán má startovat i přistávat na obyčejných letištích. Letoun by měl vystoupat o výšek 120-140 km rychlostí 3,5 Machu a vracet se do atmosféry cca po deseti minutách rychlostí 0,85 Machu. Kluzák bude údajně řízen zcela automaticky, ale pro klid pasažérů bude na palubě i pilot… Takový výlet prý přijde na 200 až 300 tisíc dolarů. Kdy? Zhruba po roce 2020.

Co vypadá ještě zajímavěji, je fakt, že po dohodě s Roskosmosem vzniká u Nižního Novgorodu nový, ovšem privátní kosmodrom společnost KosmoKurs. Tedy, nečekejte nový Bajkonur. Půjde o plochu asi jako několik fotbalových hřišť, neboť odtud mají startovat rakety s turisty na balistický výlet do výšky cca 100 km. A podobně jako Muskovy Falcony se budou motoricky brzděny opět vracet na místo startu.

Poněkud to připomíná „turistickou“ raketu New Shepard s kabinou pro šestičlennou posádku společnosti Blue Origin, patřící miliardáři Jeffu Bezosovi Ten plánuje podnikat turistické suborbitální lety a New Shepard má za sebou pár úspěšných zkušebních startů (naposledy 24. ledna 2019).

Raketa New Shepard opět úspěšně přistála
Raketa New Shepard opět úspěšně přistála / Foto Blue Origin

KosmoKurs, který vyvíjí nejen kabinu, ale i vlastní raketové motory, zatím investuje do výstavby kosmodromu 2,5 miliardy rublů. A jeho ředitel Pavel Puškin má – řekněme – velké oči. První lety se mají realizovat do roku 2025 a společnost má být schopna vypravit na skok do vesmíru až 700 turistů ročně. Cena: 300 000 dolarů. Pár desítek zájemců z Ruska se už přihlásilo, ale Puškin počítá spíše s movitou zahraniční klientelou USA či Čínou počínaje a arabskými naftaři konče.

Stand na zkoušky nových motorů KosmoKursu poblíže Moskvy
Stand na zkoušky nových motorů KosmoKursu poblíže Moskvy / Foto KosmoKurs

Nedosti tomu. Roskosmos zase oprášil myšlenku turistických výprav na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Než by byla připravena na takové lety Federace, měl by posloužit téměř 60 let stařičký, byť modernizovaný a upravený Sojuz. Po vynesení lodě se dvěma turisty a profesionálním kosmonautem-pilotem by se loď spojila s urychlovacím modulem (prý částečně hermetickým) vyneseným Angarou. To by ovšem přišlo na pěkných pár milionů dolarů. Jen zušlechtění nosné rakety Sojuz totiž přišlo na půl miliardy rublů.

Inu, plány jsou i v Rusku veliké. Otázkou je, kdy a zda se je podaří realizovat. Domnívám se ale, že první turisty k Měsíci ale dopraví Muskův Dragon, či spíše BFR.

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je m.j. i autorem několika knih (Kosmonautika za oponou, Kosmonauti Nula, science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction /Ivan Adamovič, Praha 1995/), povídek (viz Ikare či výběr „Kříšťálové sféry“) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

nazor

15. 3. 2019 v 15:58 Tomas

Dobre. Ale povedzme si narovinu co vyznamne pre ludstvo toto prinesie? Popravde nic. To co dokazal Musk je podla mojho tolko co by dokazal kazdy clovek s obnosom penazi aky mal on. Co technologicky vyznamne nam prinesie vynos cloveka civila na ISS, ktora mimochodom kruzi na najspodnejsej hranici obeznej drahy? Popravde. Okrem penazi nic. Jasnym dokazom nepokroku je to ze NASA dodnes pouziva raketove motory RD.... ( cislo neviem ) vyvinute v 50tich rokoch pretoze dodnes sa lepsie nic nevyvynulo. A preto som presvedceny ze co sa tyka fyzickeho vyskumu vesmiru a raketoveho pohonu tak ludstvo dosiahlo svoj technologicky strop. Toto co robi spacex a pod su hry bohatych ludi aby zobrali od bohatych ludi este viac penazi aby sa tito bohati ludia pozreli do vesmiru. Kazdy kto ma peniaze si moze postavit stanicu a pokial bude mat unifikovany spoj tak sa na ISS nadokuje. Ked sa mylim alebo ma niekto iny nazor uvitam konstruktivnu debatu...

Odpovědět

RE: nazor

15. 3. 2019 v 16:41 Pavel007

Tak Spacex plánuje pobyt na Marsu, což v sobě implikuje spousty a spousty technologických výzev, které bude potřeba vyřešit, takže strach o něco nového rozhodně nemám. :) Kromě toho otvírá díky znovupoužitelností zcela nové možnosti i na té LEO, protože spousta věcí se nedělala jen proto, že to bylo šíleně drahé, takže jakýkoliv vědní obor, který "ocení" vesmírné prostředí, se může psunout dál. Plus samozřejmě to potěší i ty tvoje bohaté klienty. Ta nejkonkrétnější inovace v současnosti se jmenuje motor na metan.

Odpovědět

RE: RE: nazor

15. 3. 2019 v 18:57 Tomas

Pobyt na marse nic ludstvu neprinesie, pretoze je zname ze sa na nom nenachadzaju ziadne exoticke kovy ani plyny na rozdiel od planet ktore su do nas vzdialenejsie. Prave z toho dovodu sa NASA vzdala aj letov na mesiac lebo zistili ze to nema pre vyskum ziaden prinos. Moj nazor je ten ze najblizsich 100 rokov na Mars mozeme zabudnut. Z vyskumneho hladiska to nebude prinosom takze opat ostane uz iba ako dovolenkova destinacia. A som nazoru ze momentalne na zemi neexistuje chemicka zlucenina ktora by dokazala nahradit sucasne palivo tak aby dokazala nahradit palivo ktore pouzivaju motory s uzavretym okruhom. Tak ako na mesiac aj na Mars by bez tychto motorov nebolo mozne letiet. Moj zaver je ten ze najblizsie storocie ak nie navzdy ostane vzdialeny vesmir teda za vzdialenost mesiaca minimalne, pre cloveka nedostupnym. 

Odpovědět

RE: RE: RE: nazor

15. 3. 2019 v 23:29 Vojta

S tímto přístupem bychom lezli po stromech a baštili banány. Kdo ví, jaký věděcký objev přijde zítra, za rok, za deset let a kam to lidstvo posune. Naopak v tom vidím jediný smysluplný cíl existence a budoucnosti lidstva - bádání a poznávání nového. Pokud bychom si mohli interpolovat rychlost s jakou se lidstvo technologicky posunulo za posledních 100 let, tak tuším, že se máme na co těšit a neházel bych Musky do žita :-D

Odpovědět

RE: nazor

16. 3. 2019 v 7:47 igi

A co priniesli zavody vo vesmire? Popravde bol to len zavod velmoci...

teda okrem telekom druzic, meteo druzic, snimkovania celej zemegule, GPS, vedeckych druzic a sond, terabajtov dat a bilionov dolarov z priemyselnych odvetvi, ktore tieto data vyuzivaju, znizenia poctu obeti prirodnych katastrof atd...

 

Skutocne milujem tieto reci "co z toho"? Naozaj je velmi male povedomie o tom, co vsetko z tohto priemyslu pochadza. Skutocne si myslite ze jediny realny prinos by bol vtedy, ak by sme na marse tazili unobtanium? Co ste spanielsky conquistador?

Viete kolko technologickych vylepseni, softwarovych rieseni, overenych vedeckych teorii, ale aj vysokokvalifikovanych ludi pochadza z tejto "zbytocnej zabavky pre bohatych"? Ved to mate priamo pod nosom - kde sa berie GPS signal vo vasom smarphone?

Kolko aplikacii je na ten signal naviazanych? Kolkym ludom to dava pracu, ze si zavolate odvoz cez uber, alebo vam googlemaps vyhodi najblizsiu restiku? Mozno si to neuvedomujete, ale su to tisice zamestnanych a milionove obraty - len ten jeden "blby" GPS signal...

A kto toto predvidal, ked sa amici snazili dohnat lajku? Nikto. Bol to predsa len zavod velmoci, ktory pre bezneho cloveka nic neprinesie

Odpovědět

RE: RE: nazor

16. 3. 2019 v 10:16 Vojta

Ještě bych doplnil, že díky "závodům o vesmír" tu máme mír. Velmoci se navzájem předháněly ve smysluplném využití vojenského raketového programu a díky špionážním satelitům dneska ví o svém rivalovi online skoro všechno, což prospívá v urdžování míru. Projekty jako ISS opět mají velký dopad na mezinárodní spolupráci a boření hranic mezi lidmy a mezi národy. A v neposlední řadě díky poznání velikosti vesrmíru a jeho vnitřních fyzikálních procesů si čím dál tím více uvědomujeme, jak jsou naše lokální problémy nicotné a bezvýznamné a jak jsme jako lidstvo na té zelenomodré kouli zranitelní a že by bylo fajn se o tu kouli starat. Za mě dobrý :-)

Odpovědět

RE: RE: RE: RE: nazor

19. 3. 2019 v 12:40 tomas

Ale ved to co robi Musk je uz davno vymyslene. Okrem toho ze vyvinul stupne ktore sa vratia a daju sa pouzit znovu. To ci a ako sa ro rentuje vedia iba oni. Preco to nemaju Rusi? Myslim to v tom zmysle ze to co robi Musk napríklad nám nič nové neprináša. Preto som toho názoru, že čo sa týka výskumu vesmíru sme dosiahly možný vrchol. Ako technický tak technologický. 

Odpovědět

RE: RE: RE: RE: RE: nazor

19. 3. 2019 v 13:18 Lubor

Tomasi, jak čtu Vaše názory, velmi mi to připomíná situaci, jak kdysi chtěli zrušit patentový úřad se slovy, že již vše bylo vynalezeno. Vězte, že vše nás teprve čeká. Jako lidstvo jsme se za 100 let posunuli velmi výrazně kupředu. Nemyslím, že v tom tempu ustaneme. Je dobře že se naše pozornost obrací opět k Měsíci už jen proto, že starty meziplanetárních misí budou ze základny na Měsíci jednodušší. Ano, hodně toho již bylo vymyšleno a z tohoto titulu to není nové, ale ještě to nikdo nerealizoval. Tak se do toho lidé pouštějí. A to je dobře. Je ještě více věcí, které ještě vymyšleny nebyly a na ty se těším nejvíc. Na prdeli za pecí můžete sedět až budete v důchodu. Teď se koukejte rozletět do světa a objevovat.

Odpovědět

RE: nazor

20. 3. 2019 v 8:05 Yarda

Divím se, že Američany nefackuje hanba, když si pro dopravu lidí na ISS musí objednat ruské taxi. Jak se teď píše, pro pilotované lety bude muset firma ŠpačeX ještě dovyvinout zvláštní padáky, tak se potřeba ruských taxi může ještě protáhnout. Taky jsem si nevšimnul, jak se má do budoucna řešit potřeba záchranných prostředků, kdyby bylo potřeba ISS opustit, zatím jsou k dispozici sojuzy.

Ale Američanům se mus přiznat, že na poli nepilotovaných kosmických sond dosáhli jako zatím jediní velké úspěchy.

Odpovědět

RE: RE: nazor

20. 3. 2019 v 9:36 igi

no vdaka tej prestavke, pocas ktorej si "objednavali ruske taxi", budu mat coskoro dva druhy pilotovanych lodi pre LEO plus jednu pilotovanu pre hlboky vesmir. To je bezprecedentna situacia, aka tu este nebola - vzdy bol nejaky narodny program zalozeny na jednom dopravnom systeme. NASA to dava kopec moznosti v pilotovanych letoch, navyse cena pilotovanych letov na LEO zrejme zasadne poklesne.

Rusi pocas celej tejto "americkej prestavky" lietali prakticky zadarmo, pretoze cena pre americkych astronautov pokryla naklady celeho letu. To bola unikatna prilezitost dotiahnut projekty a niekam sa pohnut. Akurat ze sa nepohli. Naopak sa zda, ze spolahlivost ide dole a komercny trh defacto stratili. Takze dovody na sebafackanie su skor tu.

Odpovědět

RE: motor

21. 3. 2019 v 21:54 Milan

Motor je     РД - 180, latinkou RD-180  :-)

 

Odpovědět

Přidat komentář